Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Výstupy Vladimíry Dvořákové slouží věci - Hospodářské noviny

Kolega Tomáš Sokol na jednom svém blogu poměrně razantně odsoudil předsedkyni Akreditační komise Vladimíru Dvořákovou za její veřejná vystoupení ve věci plzeňské právnické fakulty. Nevyčítal jí faktografická pochybení, která správně ponechal kompetentním orgánům, ale označil za chybu její veřejná vystoupení v souvislosti s faktem, že jako předsedkyně komise, která vede v prvním stupni správní řízení s jednotlivými fakultami, se stává de facto podjatou v těchto řízeních.
Přiznám se, že jsem si při čtení jeho článku znovu vzpomenul na naši dávnou polemiku, zda soudci mají vysvětlovat třetím osobám, zvláště pak novinářům, svá rozhodnutí. Já jsem tehdy zastával názor, že toto je přímo esenciální povinnost, neboť pomáhá navozovat pocit důvěry veřejnosti v soudní systém, kolega Sokol naopak tvrdil, že soudce se nemá s ulicí co bavit.
Prosím, aby následující věty laskavý čtenář četl s vědomím, že neumím posoudit relevantnost informací šířených o plzeňských právech, byť na základě osobních zkušeností s některými účastníky na věc svůj názor mám. Chci se však zamyslet nad požadavkem, aby představitel správního orgánu, potažmo soudce, fungoval jako stroj, který cosi vykoná, ale který nebude s veřejností komunikovat, a pokud ano, tak nejlépe skrze tiskové mluvčí či komplikovanou mluvu soudních rozhodnutí.
Pochopitelně si jsem vědom všech potenciálních, ať konstruovaných či skutečných, problémů, kterým se odpovědní lidé vystupující na veřejnosti vystavují. Proti tomu však stojí fakt, že soudy a ostatní úřady stojí a padají s důvěrou veřejnosti. Protože co vlastně má soudce či ona zmiňovaná předsedkyně v rukou, pokud přijde o důvěru veřejnosti? Pouze státní donucení, což ovšem vykonává opět ten samý stát, který bez podpory a důvěry lidí není schopen pořádně existovat.
To, co se před našima očima šíří jako lavina, je ztráta důvěry veřejných osob a institucí. Pokud soudci či správní úředníci nebudou schopni o svých rozhodnutích a postupech přesvědčit veřejnost, nebude stát postupně moci svoje kroky prosazovat. Takže, bez ohledu na skutečnost, zda říká pravdu či ne, se domnívám, že veřejné vystupování paní Dvořákové, a to i když jí i její komisi možná způsobí nějaká trápení, slouží věci. Umožňuje totiž veřejnosti pochopit, proč se chová, tak jak se chová. A teprve skrze pochopení může docházet k porozumění a ke ztotožnění se.
Stát, s jehož většinou kroků se občané neztotožňují, je totiž vydán napospas prvnímu Attilovi, který pojede kolem. A to by dvacet let po listopadu bylo kapku škoda.

***

Soudy a ostatní úřady stojí a padají s důvěrou veřejnosti.

 

O autorovi: Radek Pokorný, advokát Pokorný, Wgner & spol.