Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Výběrová řízení jsou často manipulativní - Euro

str. 62 Rozhovor
Michal Kučera
RADEK POKORNÝ

Antimonopolnímu úřadu scházejí specialisté, říká šéf Asociace pro soutěžní právo

Hospodářská soutěž v České republice je v zásadě srovnatelná se zeměmi západní Evropy, výběrová řízení na veřejné zakázky bývají ovšem někdy nekorektní. Větší dohled by prospěl také hypermarketům nebo dominantním podnikům typu Českých drah, říká advokát Radek Pokorný, prezident České asociace pro soutěžní právo.
EURO: Na jaké úrovni je hospodářská soutěž v ČR ve srovnání s cizinou?
POKORNÝ: Mnohé se změnilo vstupem do Evropské unie. Do té doby jsme museli pracovat s relevantním trhem, kterým byla Česká republika. To v řadě oblastí bylo neudržitelné, protože firma, která má v ČR dominantní postavení, je v evropském měřítku jednou z mnoha. Nebo když třeba obchodujete s mlékem, máte to někdy blíž do Mnichova než do Ostravy. V dnešní době již relevantní trh nekopíruje národní hranice. Proto pokud vím, po vstupu do EU antimonopolní úřad nezakázal jedinou fúzi. V každodenní aplikaci velké rozdíly mezi Českem a cizinou nejsou. Samozřejmě český antimonopolní úřad má trochu limitované kapacity.

* EURO: Jaké jsou hlavní problémy?

POKORNÝ: Z hlediska klasické hospodářské soutěže je to trochu o tom, že antimonopolní úřad se hledá. Za předchozího vedení zahajoval v řadě případů správní řízení v oblasti, kde neměl žádné důkazy, a kauzy proto končily do ztracena. Tak tomu bylo například ve známém případu kartelu bank, kdy se dlouho vyšetřovalo, zabavovaly se dokumenty a výsledek nebyl žádný. Potom přišla etapa za vedení pana (Martina) Peciny, kdy se začala zavádět takzvaná soutěžní advokacie. Úřad se snažil s firmami domluvit. To je správná cesta, kterou podporuji. Problém je ale ten, že úřad má málo specialistů, kteří rozumějí konkrétnímu oboru nejen po právní stránce, ale i po technické. Hospodářská soutěž je totiž takový mix práva s ekonomikou. Když tam posadíte čistého právníka, bude aplikovat právo příliš mechanicky. Naproti tomu existují určitá pravidla, v nichž by se čistý ekonom trochu ztrácel. Tato sektorová odbornost je asi hlavní problém. Když se podíváte například do Německa, úroveň úřadu je tam zcela jinde.

* EURO: Jak se díváte na rozhodnutí soudů, které přezkoumávají verdikty antimonopolního úřadu?

POKORNÝ: Soudní přezkum je samostatný svět. Správní rozhodnutí podléhají přezkumu Krajského soudu v Brně a následně Nejvyššího správního soudu. Zejména v případě krajského soudu se dá říci, že vydává řadu rozhodnutí, která jsou diskutabilní. Myslím si, že soudci by měli více diskutovat s odbornou veřejností, není to jednoduchá problematika. * EURO: Je problém v kvalifikaci soudců?

POKORNÝ: Potíž je v tom, že soudci jsou právníci, kteří vidí problém pouze po právní stránce a chybí jim hlubší zkušenost z konkrétního oboru. Druhá věc je, že právo se musí aplikovat v určitém dialogu, který by neměl probíhat pouze mezi soudy prvního a druhého stupně, ale i mezi justicí a odbornou veřejností. To se v současnosti moc neděje, soudci se příliš nezúčastňují přednášek, seminářů a diskusí. Přicházejí tak o možnost ujasnit si názory v debatách s desítkami lidí, kteří se tomu profesionálně věnují.

* EURO: Jak hodnotíte český zákon o veřejných zakázkách?

POKORNÝ: V základních rysech je určitě kompatibilní s evropskou úpravou. Vážný problém je ale v časté manipulaci procesu veřejné zakázky při stanovování podmínek. Zákon je technická norma, která stanovuje, co dělat, aby zadavatel postupoval alespoň podobně efektivně jako soukromý sektor. Je ale spousta oblastí, kde zakázku nemůžete vypsat pouze na základě ceny. To se týká například právních služeb a poradenství. Vždycky říkám: zkuste si vypsat výběrové řízení na lékaře, který vás má operovat, a jako jediné kritérium si dejte nejnižší cenu. Přihlásí se vám někdo, kdo si to chce poprvé vyzkoušet. Zadávací podmínky se tak stávají určitým mixem zájmů zadavatele. Pokud má nekalý úmysl, podmínky se dají nastavit tak, že je složité tomu čelit. Když se ve výběrovém řízení objeví zjevně manipulativní podmínka, kterou splňuje pouze jeden uchazeč, měl by antimonopolní úřad zasáhnout. Často je to ale tak, že úřad pozná manipulativní podmínky, ale je pro něj těžké to právně dokázat.

* EURO: Postupují naše úřady při vypisování zakázek dostatečně transparentně?

POKORNÝ: Jak kdy. Bohužel je ale vždy velký prostor pro to, aby to manipulovatelné bylo a aby se s tím nedalo nic dělat. Zákon ale zřejmě nelze napsat jinak, takže bez dobré vůle zadavatele není řešení.

* EURO: Myslíte si, že podvodné tendry jsou v Česku běžnou praxí?

POKORNÝ: Jak ve svých pamětech napsal slavný právník František Weyr: „Češi nekradou více než jiné národy Rakouska-Uherska, ale mnohem více se z toho obviňují.“ V praxi narážíme na zakázky, které vyhlížejí zjevně manipulovatelně. Já jsem se setkal například se stavebními zakázkami, kde byla podmínka, že stavbyvedoucí musí mít dvacet let praxe. Když jsem se ptal, proč právě dvacet, nedokázali odpovědět. Přitom jsem věděl, že hlavní konkurent má mladého stavbyvedoucího. V jiném případě žádala firma po vedoucím specifické vzdělání, které se dalo získat pouze v Česku, a to proto, že rakouský konkurent měl kvalifikaci, která se jmenovala jinak.

* EURO: Změnil vstup do EU nějak tuto situaci?

POKORNÝ: Vstup do EU má velký význam, protože zadávání veřejných zakázek je něco, co si EU opravdu hodně hlídá. To je vidět například na kauze Lesů České republiky, kde to byla až Evropská komise, která rozhýbala český antimonopolní úřad. Českým firmám vytýkám určitou malou důvěru v tyto instituce. Získat například zakázku od některé ze západoevropských municipalit je pro českou firmu poměrně složité. A české firmy se vůbec nebrání. V (Evropské) komisi přitom sedí pracovníci, kteří mají na starost Českou republiku, zabývají se tím a podle mé zkušenosti to dělají velmi důsledně. Komise je tak schopna pomoci našim firmám, ale ty to neumějí využít.

* EURO: Komise do volného trhu umí zasáhnout i velmi silně, jak o tom svědčí případ Microsoft. Jak se na toto rozhodnutí díváte?

POKORNÝ: To ano, je to ovšem trochu filozofická otázka. Zda považujete za vhodné udržovat hospodářskou soutěž v chodu, nebo zda necháte někoho, kdo se stal prakticky monopolem, v této činnosti pokračovat. Obecná zkušenost ale říká, že je užitečné udržovat v obchodním styku soutěž. Když někdo získá takový vliv, že se již nemusí ohlížet na konkurenci, přichází čas zasáhnout.

* EURO: Existují už v Česku firmy, které dosáhly takového postavení, že by to mělo antimonopolní úřad zajímat?

POKORNÝ: Jako příklad firmy, která není vystavená odpovídající konkurenci na stejném trhu, můžeme uvést České dráhy. Samozřejmě se musejí ohlížet na autobusovou nebo kamionovou dopravu, ale určitě to není jeden trh.

* EURO: Co by s tím měl třeba ÚOHS dělat?

POKORNÝ: Historie hospodářské soutěže zná i taková razantní rozhodnutí, jako je rozdělení firem. Já si ale především myslím, že by měl poskytovat podporu všem subjektům, které podnikají na dráze. V médiích jsem viděl, že třeba pan (Radim) Jančura ze Student Agency oznámil, že chce provozovat vlaky na některých tratích, stejně jako někteří jiní. Myslím si, že úřad by měl dohlížet na to, aby zde České dráhy nezavedly jiné jízdné než jinde. To je důležitá věc, aby se z nějaké lokální tratě nedotovala trať Brno-Praha, kde bude větší konkurence. Úřad má v ruce silné páky, aby soutěž podporoval.

* EURO: Na zneužívání hospodářské síly ze strany obchodníků si stále častěji stěžují dodavatelé do hypermarketů. Je to podle vás reálný problém?

POKORNÝ: Problém ekonomické závislosti má několik rovin. V klasickém správním řízení v rámci hospodářské soutěže se to nedá řešit, protože žádný z řetězců nemá na trhu dominantní postavení. Faktem však je, že řetězce dokážou na dodavatele vytvářet tlak. Pro politiky je to ale dvousečné, na jedné straně jim pláčou dodavatelé, že jim obchodníci dávají málo peněz, na druhou stranu občané žádají nízké ceny potravin. Myslím, že by se řešení najít dalo. Mně se nejvíc líbí britská cesta, kde donutili řetězce, aby přijaly vlastní etické kodexy. Ty jsou vynutitelné veřejnými úřady.

* EURO: Bylo by podle vás reálné tohle prosadit?

POKORNÝ: Stačil by jednoduchý zákon. Je to jen na vůli a cílech politiků.

RADEK POKORNÝ (38) je prezidentem České asociace pro soutěžní právo a Rady pro reklamu. Je také senior partnerem advokátní kanceláře Pokorný & Wagner a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. Začínal jako legislativní tajemník poslaneckého klubu v někdejším Federálním shromáždění, poté byl ředitelem pražské pobočky realitní kanceláře Investiční a Poštovní banky. Byl také členem dozorčí rady Komerční banky. Specializuje se na obchodní, autorské a reklamní právo, nekalou soutěž a ochranu hospodářské soutěže.

Foto autor| FOTO: Martin Pinkas

Foto popis| ZJEVNÁ MANIPULACE. Antimonopolní úřad často pozná zmanipulované výběrové řízení, ale má problémy to právně dokázat, říká Radek Pokorný.

O autorovi| MICHAL KUČERA (michal.kucera @ euro.cz)