Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Víc hlav víc ví? Ne vždycky - Hospodářské noviny

Radek Pokorný
Leaders voice

PRÁVO

Je nesporné,že hlavním systémovým nedostatkem, který ve finančnictví vedl k tragédii minulých měsíců, je „komoditizace“ dluhu.
To znamená, že se na dluh přestalo pohlížet jako na jedinečný vztah mezi dlužníkem a věřitelem, kde roli nehrají jen technické aspekty tohoto vztahu, ale také jakási „chemie“ mezi stranami. Místo toho je dnes považován za bezduchou a neživou věc, se kterou je možno též podle toho nakládat.
V naší advokátní praxi se teď začínáme setkávat s tím, že toto odosobnění dlužnicko-věřitelského vztahu nenarušuje a nedestruuje jen finanční deriváty postavené na retailových dluzích, jako jsou balíčky hypoték, leasingů či pohledávek z kreditních karet, ale že vážné problémy, byť jiného rázu, se začínají objevovat i na tak populární struktuře, jako je syndikované financování.
Tady trošku odbočím s krátkým výkladem pro ty, pro něž toto není až tak denní chléb.
Syndikovaným úvěrem poskytuje skupina věřitelů (převážně bank) dlužníkovi finanční prostředky. Přípravu syndikátu organizuje takzvaný aranžér či aranžéři. Po upsání dluhu pak tuto skupinu věřitelů vůči dlužníkovi zastupuje takzvaný agent. Tento způsob financování byl v poslední době mimořádně populární, mimo jiné též pro svoji komoditizaci. Jinak řečeno, sekali to jak Baťa cvičky, řekla by moje babička. Překvapivě velké komplikace však nastávají, když se úvěr, například vlivem prohlubující se finanční a ekonomické krize, dostává do problémů. I když je tady agent, který by měl úvěr administrovat i pro ostatní věřitele, oni sami chtějí velmi často aktivně zasahovat do vzniklé situace. Pochopitelně se jim nelze divit, řada syndikátů je v řádů miliard korun a default každého z nich může mít katastrofální dopad na parametr kapitálové přiměřenosti ústavu.