Pokorný, Wagner & Partners, s.r.o., Attorneys-at-Law

Světská sláva borců práva čili »Mediální advokáti« - Hospodářské noviny

PRÁVEM
KAŽDOU STŘEDU o zákonech, justici a spravedlnosti

»Reklama...?« zopakovala lehce disgustovaně Vlivná Právnička ze Slovutné, Světové & Důležité kanceláře. »Ne, nevedla by k žádné zakázce, která by pro nás měla smysl.« Autor diáře, který se včera k rozhovoru s ní připletl, měl pocit, jako by řekl sprosté slovo nebo si nedejbože popletl obžalobu a žalobu.
Ani publicita Vlivnou Právničku neláká. Do novin dala za celou dobu jeden článek a pár rozhovorů: »Potom sice volali čtenáři, ale S. S. & D. byla pro ně moc drahá.«
V každé branži publicita funguje, jen v advokacii ne? Mnozí advokáti si to myslí. A svým kolegům, oblíbeným mezi novináři, posměšně říkají »vzpěrači«: zvednou každou otázku od televize Nova.

Necpi se sem, chlapečku

V advokacii dlouhá léta platil úplný zákaz reklamy. Stavovský předpis z roku 1997 dovoloval informovat jen dřívější a současné klienty. Kdo otvíral novou kancelář, směl o tom vyrozumět veřejnost pouze prvních 60 dnů od zápisu do seznamu advokátů. Takový skrytý numerus clausus: Necpi se mezi nás zavedené, chlapečku!
A také se nesmí nevyžádaně nabízet právní služby cizím lidem. Mladý advokát Aleš Uhlíř musel jít v roce 2000 před kárnou komisi, protože obeslal redakce a pár firem s oznámením, že otvírá kancelář s takovými a takovými službami. Podle České advokátní komory to byla nepovolená reklama. Verdikt zrušil v roce 2004 až Nejvyšší správní soud a vytvořil tím precedens: podle něj šlo spíš o informování než o nabídku.
Před vstupem do Evropské unie se pravidla liberalizovala, inzerovat se smí, co hrdlo ráčí. Kancelář Pokorný-Wagner spustila letos v září dokonce regulérní kampaň s vkusnými motivy buldozeru nebo činky a heslem »Síla argumentů«. Podle spolumajitele Radka Pokorného stála »v řádu několika milionů« a má posílit povědomí o značce. A ti, kdo platit nechtějí či nemohou? Těm stačí prorazit do médií.

Kráska, Netvor & spol.

Kdo je nejznámější český advokát? Na to není třeba trávit večer nad databází článků, aby člověk znal odpověď: přece Tomáš Sokol, zvolený letos v soutěži advokátní komory Právníkem roku - v kategorii »volba laické veřejnosti«.
Kdo večer nad databází článků za poslední tři roky opravdu stráví, může dodat i číslo: advokát Sokol se objevil v 326 textech, hlavně díky barvitým klientům Radovanu Krejčířovi a sbormistru Kulínskému. Následuje Klára Slámová (180 citací), kterou média vyloženě milují. Fotogenická 30letá blondýna je v branži nová a zastupuje pár doživotně odsouzených vrahů -prostě archetyp »kráska a netvor«. Ženský časopis Juicy zaznamenává její sbírku plyšáčků, příloha Ona DNES ji cituje, jak svým vězňům »posílá na Vánoce přáníčka«.
Třetí je Klára Veselá Samková se 174 citacemi (zastupuje korunní svědkyni v případu Čunek a majitele domů v žalobě proti státu). Čtvrtý je jiný trestní právník Josef Lžičař (167). U pátého Kolji Kubíčka (98) tvoří většinu zprávy o jeho »trestním oznámení na premiéra kvůli propagaci nacismu« a o jeho podmínce za dávné vydírání.
Zná nějaký laik třeba jména Pavel Randl, Radan Kubr, Martin Šolc, Jiří Balaštík? V databázi žádnou jejich šťavnatou citaci nenajdete - byť podle žebříčku Czech Business Weekly jsou to šéfové dvou největších českých kanceláří, s 57, resp. se 49 právníky. Média si víc oblíbila malou dvoučlennou kancelář Černý Raupachová: dohromady 125 citací z mnoha a mnoha oborů práva. Tomu se blíží jen oblíbený expert deníku Právo Jiří Teryngel se 70.

A ani nedonesou kytku

Pomáhá taková publicita? Někteří advokáti, kteří kvůli ní začali psát, jsou lehce zklamáni. »Za celé tři roky psaní nepřišel žádný expert, který by chtěl zastupovat na základě mých článků,« přiznává Petr Toman (a to si vybral MF Dnes a Nedělní Blesk). Naopak advokát Václav Vlk - se 43 autorskými články za tři roky - zaznamenal nárůst klientů asi o desetinu. »Jenže média o mně vytvářejí obraz, že jsem zaměřen na trestní právo, různé extremismy, shromažďovací právo,« říká obchodní právník z česko-španělské kanceláře.
Klára Veselá-Samková vrtí hlavou: »Známost vede k tomu, že se na vás naváže spousta psychopatů. A taky různí ti společenští známí z večírků, kteří naprosto pravidelně neplatí. Obvykle je nenapadne ani přinést kytku.« I když jednu velkou zakázku dostala. »Shodou okolností na základě článku v HN někde v lednu 2005, o regulaci nájemného,« říká dnešní zástupkyně majitelů domů.
Aťsi advokáti nad »mediálními kolegy« ohrnují nos. My klienti víme z muzikálu Chicago, co dokáže jeden obhájce, který to umí s médii. A kdyby snad autor diáře skončil někdy na Mírově, už teď ví, komu by poslal psaníčko.

Kdo je nejznámější advokát? Není třeba trávit večer nad databází článků, abyste znali odpověď.

O autorovi| Tomáš Němeček, www.ihned.cz/nemecekt tomas.nemecek @ economia.cz