Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Soud omezil moc vymáhačů dluhů - 17. 6. - HN

Právo

Rozhodčí doložky splátkových firem mohou být neplatné Přísnější pravidla pro rozhodce stanoví rovněž novela zákona

Klienti splátkových firem či prodejců zboží se dočkají lepší právní ochrany. Rozhodčí doložky, podle kterých vymáhači dluhů účtují neplatičům leckdy až lichvářské úroky, by měly soudy častěji označovat za neplatné.
Velký senát Nejvyššího soudu ČR (NS) nedávno vydal takzvaný sjednocující právní názor, podle něhož by soudy měly považovat za neplatnou takovou doložku ke smlouvám, jež přímo neurčuje konkrétního rozhodce ani konkrétní způsob jeho určení, ale jen odkazuje na rozhodčí řád některé z desítek soukromých rozhodčích společností. Takových smluv jsou tisíce. Lidé v tísni nebo z neznalosti je podepisují, aniž by vůbec tušili, co rozhodčí řízení znamená.
Jediný rozhodčí řád, jímž se věřitel a dlužník musejí v případě tohoto způsobu řešení dluhu řídit, bude ten, který platí pro stálý a ze zákona fungující rozhodčí soud (například při Hospodářské a Agrární komoře ČR). Na pravidla, která si stanovují desítky soukromých rozhodčích firem, nemají brát soudy zřetel. „Jde o vodítko pro ostatní soudy. Dali jsme tím najevo, jak budeme tyto případy posuzovat, pokud se až k nám projednávání takového případu dostane,“ říká mluvčí NS Petr Knötig.
Rozhodčí řízení je rychlejší než klasické soudní, je okamžitě pravomocné, tedy pro věřitele výhodnější. K případné exekuci majetku dlužníka dochází dříve, než když se věřitel domáhá úhrady dluhu klasickou soudní cestou. Splátkové a různé další firmy proto do smluv lidem dávají ustanovení o řešení případného dluhu formou rozhodčích doložek stále častěji.
„Z názoru Nejvyššího soudu je zřejmé, že různá soukromá rozhodčí eseróčka budou moci figurovat ve smlouvách jen v případě, že do doložky přímo uvedou konkrétní osobu, která bude případný spor řešit,“ popisuje další zlepšení Daniel Hůle, vedoucí programu pracovního poradenství společnosti Člověk v tísni. Přísnější metr by soudy měly uplatňovat i na dříve uzavřené smlouvy.
NS tak posiluje roli stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře, zřízeného na základě zákona, na úkor soukromých rozhodčích společností, kterých v Česku funguje několik desítek. „Dosavadní praxe byla neúnosná. Tyto společnosti často fungují jen jako výrobci exekučních návrhů,“ komentuje situaci advokát a místopředseda Rozhodčího soudu Radek Pokorný.
Jednou z největších soukromých firem, které se zabývají rozhodčím řízením ve velkém, je Společnost pro rozhodčí řízení advokáta Tomáše Sokola. Na 24 spolupracujících rozhodců řeší spory jak na běžícím pásu – ročně 30 tisíc případů. Oproti Rozhodčímu soudu, kde na 300 rozhodců připadají necelé tři tisíce řešených sporů. „Nemáme s názorem Nejvyššího soudu zásadní problém. Jde jen o jiné nastavení rozhodčích doložek, naši činnost to neomezí,“ říká Sokol.
Na přísnější pravidla se připravují i splátkové firmy. „Upravujeme doložky tak, aby vyhovovaly názoru soudu. A dlužníkům chceme dát na výběr, zda to řešit rozhodčí doložkou nebo klasicky soudně,“ reaguje mluvčí společnosti Home Credit Eva Řimnáčová.
Zvýšit ochranu právně nezkušených spotřebitelů má také poslanci projednávaná novela zákona o rozhodčím řízení. Podle ní už nebude možné skrývat rozhodčí doložku v textu smlouvy, ale musí být začleněna jako zvláštní dodatek, a rozhodcem bude moci být jen vysokoškolsky vzdělaný právník.

***

Lidé a rozhodčí řízení

6 % lidí v Česku má dle průzkumu finanční gramotnosti MF povědomí o tom, co je rozhodčí řízení

33 %

lidí podle stejného průzkumu čte uzavřené kupní a jiné smlouvy

2946 sporů

rozhodoval loni Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR, sdružující na 300 rozhodců

30 000 zhruba tolik sporů rozhoduje ročně jedna z desítek soukromých rozhodčích firem a sdružení -Společnost pro rozhodčí řízení, sdružující 24 rozhodců

Co je rozhodčí řízení > mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci (o své případné podjatosti rozhodují jen oni sami), který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné a rychlejší než běžné soudní řízení. Kdo může být rozhodčím > kterýkoliv občan ČR nebo cizinec, jenž je zletilý a má plnou způsobilost k právním úkonům. Kdo poskytuje rozhodčí služby > stálý rozhodčí soud, zřízený na základě zákona (v Česku v podstatě jen Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, minimální aktivitu vyvíjí Burzovní rozhodčí soud a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno) > obchodní společnosti nebo sdružení (v Česku jich působí desítky), které formálně poskytují servisní služby rozhodcům a v některých případech vydávají i vlastní předpisy o způsobu vedení rozhodčího řízení. Zdroj: MF, archiv HN, Wikipedie

O autorovi| Miroslav Petr, miroslav.petr @ economia.cz