Pokorný, Wagner & Partners, s.r.o., Attorneys-at-Law

S urážkami zaměstnanců šlápli poradci vedle - iHned.cz

Přiznám se, že s naprostým úžasem sleduji disputaci mezi poradenskou firmou BNV Consulting a odborovou organizací zaměstnanců Dopravního podniku hlavního města Prahy. Nemám žádnou ambici pronikat do spletitostí restrukturalizace této firmy, i když řady takovýchto projektů jsme se jako právní poradce zúčastnili, a tak celkem vím, kdo je kdo. Nicméně nemohu si odpustit údiv nad veřejným vystupováním BNV Consulting a vůbec jeho pojetím role poradce. Tedy pokud, čemuž se mi nechce věřit, takovéto chování není součástí pověření od klienta. Nejprve pár slov o meritu sporu pro ty, kterým příběh v médiích unikl. BNV Consulting realizoval pro Dopravní podnik poradenské služby, které se s největší pravděpodobnosti nějak dotýkaly zaměstnanosti, tj. přímo či nepřímo vedly k propouštění ve firmě. Následně tato společnost rozeslala pozvánku na svůj firemní večírek, která obsahovala komiksový příběh, který považovali odboráři za znevažování propouštěných spolupracovníků. Tolik fakta. Je lhostejné, zda jsou odboráři přecitlivělí, zda si firma do soukromé pozvánky může či nemůže uvést, co ji napadne a zda vlastně mají odboráři právo být uraženi či ne. To, co mne v tomto článku zajímá, je role a postavení poradce, úplně jedno zda restrukturalizačního či právního. Firma totiž ve své mediální obraně mimo jiné uvedla na adresu zaměstnanců Dopravního podniku, že "místo, aby se věnovali svým pracovním výkonům, hledají jakoukoliv záminku, aby pracovat nemuseli". Role poradce, a opět zdůrazňuji, že to ze své práce znám velmi dobře, je svým způsobem velmi snadná. Jen radíte, konečná rozhodnutí a z toho též vyplývající odpovědnost musí nést ten, komu radíte. To, pochopitelně, přináší celkem striktní rozdělení rolí, mimo jiné jasně určuje, kdo má mít poslední slovo. Znám velmi dobře situace, kdy vás svrbí ruce a ústa, když kroky, které činí váš klient, jsou dle vašeho názoru v naprostém rozporu se zdravým rozumem. Považuji v takové situaci za nejen úkol, ale přímo povinnost, přesvědčovat klienta horem dolem, aby to dělal jinak. Pokud však se mi to nepodaří, je třeba srazit paty a buď poslechnout, nebo odejít. Klient má poradce proto, aby se případně vedly veřejné diskuse o jeho radách, ne o poradci samotném. Hádka nebo dokonce veřejné urážky zaměstnanců Dopravního podniku jsou výrazem neprofesionálního přístupu poradce, a je lhostejno, zda má pravdu nebo nemá. Několik vět zpátky jsem napsal, že role poradce je celkem snadná. Nicméně, když nad tím teď přemýšlím, není to úplně tak jednoduché. Zvládnout sám sebe je totiž asi občas to úplně nejtěžší. Text vyšel také v HN