Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Proti slovenské firmě stojí ostřílený matador

Kauza Transpetrol

Exekuce proti Transpetrolu míří k Nejvyššímu soudu Slovenský Ústavní soud dal několikrát za pravdu „podvodníku“ Ilčišinovi

Podnikatel Milan Kožíšek, šéf firmy Quick Power Plant, který bojuje se slovenským Transpetrolem o více než 320 milionů korun, utrpěl první vážnou porážku. Své tažení ale nevzdává. Muž, který přenesl dlouholetý slovenský spor o Transpetrol na českou půdu a vysloužil si tak - už podruhé v životě - cejch podvodníka, se chystá na vleklou právní bitvu.
Včera Městský soud v Praze zamítl Kožíškem iniciovanou exekuci na majetek Transpetrolu. „Nevadí, naše pohledávky zůstávají v platnosti. Podáme dovolání k Nejvyššímu soudu, ten nám dá za pravdu,“ prohlašuje byznysmen, jehož snahu o exekuci označil advokát Transpetrolu Radek Pokorný za „nehorázný podvod.“ Zkušený Kožíšek Kožíškovi lze věřit, že se jen tak nevzdá. Dlouhých soudních pří se nebojí. Sám byl před lety odsouzen k 8,5 letům vězení za údajné daňové úniky. Kauzu dotáhl až k Ústavnímu soudu a po šesti letech byl osvobozen. „Vyhrál jsem, když soud připustil důkazy, které jsem šest let navrhoval. Nakonec mne zcela očistili,“ popisuje.
V případu Transpetrolu je ve srovnání s touto zkušeností na začátku. Angažuje se tu „teprve“ od loňského jara, kdy jeho Quick Power Plant koupil sporný 34procentní podíl v Transpetrolu od slovenského byznysmena Ignáce Ilčišina. Ilčišin se o akcie Transpetrolu se slovenským státem léta soudí, strávil kvůli nim několik měsíců ve vazbě, je podezřelý z podvodů a hrozí mu vězení. Kožíšek ale tvrdí, že Ilčišin akcie Transpetrolu skutečně vlastnil, tím pádem je podle něj platný i prodej tohoto podílu českému Quick Power Plantu, který jej zase na sklonku loňského roku prodal americkému investičnímu fondu Cappa Fund III.
Peníze, které nyní Kožíšek se svými obchodními partnery po Transpetrolu vymáhá, odpovídají dividendám, jež měla Quick Power Plant jako dočasný akcionář Transpetrolu dostat.
Kožíšek je přesvědčen, že zamítnutí exekuce se mu podaří zvrátit mimořádným opravným prostředkem u Nejvyššího soudu.
„Odvolací soud rozhodoval na základě vadných argumentů. Protistrana tak tlačila na rychlé projednání, že jsme u soudu nestihli předložit jako důkaz nejnovější rozhodnutí slovenského Ústavního soudu. A také soud rozhodoval po zcela účelové výměně předsedy senátu,“ prohlásil včera Kožíšek pro HN. Šéf Quick Power Plantu navíc tvrdí, že soudní řízení je manipulováno na politickou objednávku.
Podle informací HN se případem Transpetrol skutečně zabývali i členové české vlády.
Loni na podzim se sešel tehdejší slovenský ministr hospodářství Lubomír Jahnátek s českým protějškem Vladimírem Tošovským a žádal jej o intervenci v kauze. Jahnátek tehdy údajně dokonce mluvil o tom, že Transpetrol může „v zájmu vytvoření mediálního tlaku“ pohrozit v médiích i přerušením dodávek ropy do České republiky.
Schůzku obou ministrů HN potvrdil Tošovského mluvčí Pavel Vlček, který ale odmítá, že by Tošovský slíbil Jahnátkovi pomoc a že by se v případu jakkoliv angažoval: „Pan ministr Tošovský o této věci s ministrem Jahnátkem opravdu hovořil, ale protože věc projednával soud, nebyl z jednání žádný závěr,“ sdělil Vlček bez dalších podrobností HN. Stanovisko samotného Tošovského se nepodařilo získat - na zaslanou SMS nereagoval.
Dvanáct let sporů Spor o Transpetrol má kořeny v roce 1998. Tehdy získala v exekučním řízení 34procentní podíl v Transpetrolu Ilčišinova společnost Ilas z Vrané nad Topl´ou. Akcie měly být kompenzací za škodu, kterou Ilasu způsobil berní úřad a kterou stát ani na soudní příkaz neuhradil. Stát vzápětí exekuci zpochybnil a rozjel se nekonečný kolotoč soudních sporů. Dnes se v případu vede na Slovensku kolem padesáti dílčích žalob. Slovenský Ústavní soud během let dal několikrát za pravdu Ilčišinovi.
K poslednímu zvratu došlo loni na jaře, když Ilčišin jako třetinový akcionář svolal valnou hromadu Transpetrolu, nechal se zvolit do představenstva a jako statutární zástupce pak uznal pohledávky vůči českým firmám kolem Kožíška. Valnou hromadu nato zpochybnil slovenský generální prokurátor. Ilčišin také dodnes není zapsán jako statutární zástupce ve slovenském obchodním rejstříku. Právě na základě těchto faktů rozhodoval včera pražský Městský soud. Přitom podle nejnovějších informací kroky generálního prokurátora zamítl opět slovenský Ústavní soud. Podle českého advokáta Transpetrolu Radka Pokorného ale nemá vývoj na Slovensku na rozhodování české větve kauzy žádný vliv. „To rozhodování je tam příliš spletité, těžko v tom hledat jasná východiska,“ říká Pokorný.

Kauza Transpetrol

Počátky sporu v roce 1995 daňový úřad ve vranově nad topľou zabral nemovitost firmě ilas místního byznysmena ilčišina. Soudy to označily za neoprávněné a nařídily státu, aby ilasu vyplatil 43 miliony korun odškodného. Úřady odškodné nevyplatily, ilčišin vyvolal exekuci proti státu a v jejím rámci získal 34% v transpetrolu, velké státní firmě, která se zabývá přepravou ropy a provozem ropovodu. Válka o akcie ilčišinovo vlastnictví slovenské úřady ani transpetrol neuznaly. Slovenský zákon o strategických monopolech exekuci státem držených akcií energetických firem vylučuje. ilčišin vystupuje jako akcionář transpetrolu, soudy většinou jeho nároky zamítají, několikrát ale v jeho prospěch rozhodl Ústavní soud. České hřiště Loni ilčišin přenesl spor do Česka. vystupuje jako zástupce transpetrolu a uznává pohledávky vůči českým firmám cZ PaP a Quick Power Plant. firmě Quick Power Plant (vede ji Kožíšek, akcionáři nejsou známi) také prodal svůj sporný 34procentní podíl v transpetrolu. Sporné akcie pak loni v prosinci koupil americký cappa fund.

Zuzana Kubátová -

zuzana.kubatova @ economia.cz


Hospodářské noviny - Česko