Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Případ OP může prohloubit ekonomickou krizi - MF DNES Ekonomika

MF DNES, Jaroslav Mašek, s přispěním Jany Klímové

Přelomové rozhodnutí brněnského konkurzního soudce Jana Kozáka v případu prostějovského oděvního podniku může podle bankéřů a části právníků zdražit firemní úvěry či omezit jejich dostupnost.

Z průběhu konkurzu největší české textilky Oděvního podniku (OP) Prostějov bolí hlava čím dál více bankéřů. A to i těch, kteří nemají s kauzou nic společného. Není přitom vyloučeno, že se bolehlav časem přenese i na šéfy velkých firem.

Brněnský soudce Jan Kozák, jenž konkurz řídí, totiž vydal přelomové rozhodnutí, které upozornilo na možné nedostatky ve vztahu mezi úvěrujícími bankami a jejich klienty, kteří se dostanou do problémů.

Podle Kozáka byla Česká spořitelna, které OP dluží nejvíce peněz, takzvanou ovládající osobou nad firmou, a nemůže tedy ovlivňovat průběh konkurzu. Jinak řečeno - banka se podle jeho názoru chovala ve firmě před jejím pádem jako akcionář, ovlivňovala její rozhodnutí, a vyloučil ji proto z možnosti ovládat konkurz, na což by jinak měla jako největší věřitel právo.

To je věc, která nemá od počátku fungování nového insolvenčního zákona obdoby a vylekala bankovní trh.

Pokud by se totiž Kozákovo rozhodnutí, s nímž Česká spořitelna nesouhlasí a podala proti němu odvolání, potvrdilo, může být stejný postup uplatněn i v dalších případech velkých konkurzů či reorganizací. Těch jsou podle odhadů právníků desítky až stovky. V ohrožení jsou úvěry pro "slabší" firmy

Pro banky by to totiž znamenalo, že půjčují s větším rizikem toho, že o část svých peněz přijdou (respektive si nebudou moci pohlídat jejich návratnost), pravděpodobně by si musely vytvářet na obchody větší rezervy a určitě by více váhaly se složitějším úvěrováním podniků. Tento mix by ve svém důsledku mohl vést také ke zdražení úvěrů.¨

"Banky by firmám nemusely chtít půjčovat, respektive by to mohlo být dražší, protože by musely zohlednit své riziko, že na rozdíl od jiných věřitelů se insolvenčního řízení zúčastní jako pouzí diváci. Byl by to problém především pro bankovní sektor, ale i pro podniky," myslí si Daniel Weinhold z advokátní kanceláře Weinhold Legal, která pro banky často pracuje.

Podobný názor má i Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte, jenž byl dříve viceguvernérem ČNB. "Důsledkem může být menší ochota půjčovat peníze slabším dlužníkům a minimální zájem bank hledat s dlužníkem v problémech mimokonkurzní řešení. Banky budou preferovat rychlý postup k úpadku, což může stát život některé firmy," zamýšlí se Niedermayer.

Soudce Kozák nesouhlasí s tím, že by jeho případ mohl být šmahem vztažen i na další. "Já to považuji za lehké panikaření, protože případ OP Prostějov je velice specifický. Chápu, že banka, která půjčuje peníze, nad nimi chce mít kontrolu, ale hlídání nemůže překročit určitou mez," uvedl Kozák. Česká spořitelna odmítá, že by jednala jakkoli nestandardně.

Ostatní bankéři jsou zatím při vyjadřování opatrní s tím, že se čeká na odvolání spořitelny k vrchnímu soudu, a raději proto odkazují na bankovní asociaci.

"Nelze přímo tvrdit, že dojde ke zdražení úvěrů. Rozhodně to však ovlivní jejich dostupnost, protože vzroste riziko, že věřitelé, a tedy i banky přijdou o jistotu hlasování ve věřitelském výboru," uvedl náměstek výkonného ředitele bankovní asociace Jan Matoušek pro MF DNES.

V konkurzu OP Prostějov se podle něj nehraje jen o budoucí podnikové úvěrování, ale i o celé pojetí reorganizace firem v problémech.

Případů úspěšné reorganizace je zatím velmi málo a banky už dnes často raději "pošlou" své dlužníky do konkurzu, než by jim daly šanci na záchranu. Je to pro ně jednodušší a často i jistější a teď mohou ztratit chuť k zachraňování úplně.

To by se rychle dotklo společností, které dnes jedou na hraně přežití a bojují o každý měsíc před možným vyhlášením insolvence. Jejich rychlý zánik by se pak samozřejmě projevil v rostoucí nezaměstnanosti či vedl k nižšímu výběru daní.

Na druhou stranu i lidé, kteří se v oblasti finančnictví a práva pohybují, uznávají, že argumenty brněnského soudce nelze brát na lehkou váhu. "Přísná ustanovení do úvěrových smluv banky dávají ne proto, že chtějí podnik řídit, ale kvůli tomu, aby se pokusily minimalizovat ztráty v případě problémů," vysvětluje Niedermayer. Niedermayer: Bankovní pravomoci bych víc zvažoval

Podle něj je však možné, že zkušenosti bank z posledního krizového roku změní jejich přístup vůči dlužníkovi. "Osobně bych zvažoval, jaký rozsah pravomocí si jako věřitel do smlouvy dám, abych byl vůbec schopný je efektivně využít," dodává Niedermayer.

Právník Radek Pokorný, jenž kromě bank pracoval také třeba pro firmu CE WOOD spojovanou s věřiteli OP Prostějov, kteří dosud v konkurzu vystupovali proti spořitelně, jde ještě dále.

Podle něj se banky mnohdy v problémových firmách chovaly tak, že své postupy před soudem nemusí obhájit, navíc by mohlo rozhodnutí Kozáka podstatně změnit úvěrové smlouvy. Hlavně v případech, kdy peníze půjčuje několik bank najednou. "Dosud nad syndikovanými smlouvami banky příliš nepřemýšlely, často jsou jen přeložené z angličtiny," uvedl Pokorný. Podle něj se kvůli tomu může časem i změnit obchodní zákoník.

Podnikatelé si obvykle na "úřadování" bank ve svých firmách pochopitelně stěžují, hlavně když financování nedopadne dobře.

"Syndikátu bank jsem musel reportovat naprosto vše, musel jsem si kvůli nim najmout poradce, a přesto mi nakonec reorganizaci nedovolili," stěžuje si podnikatel, jehož firma s obratem v řádu několika stovek milionů skončila letos v konkurzu.