Pokorný, Wagner & Partners, s.r.o., Attorneys-at-Law

Právník s vášní pro politické procesy - Hospodářské noviny

Obhájce magnáta Michaila Chodorkovského bude válčit v Česku Vytáhl z vězení hezkých pár lidí, ale proslavil ho až případ, který prohrál. Největší kauza advokáta Roberta Amsterdama – obhajoba ruského magnáta Michaila Chodorkovského – rozhodně neznamená pro právníka úspěch. Klient trčí už sedm let ve vězení, jeho ropné impérium Jukos zbankrotovalo, obhájce byl z Ruska vyhoštěn. Jenomže právě díky kauze Jukos se z Amsterdama stala mezinárodní celebrita. Do roku 2003, kdy jej najal Chodorkovský, bylo Amsterdamovo jméno mimo právnickou branži málo známé. Dnes je považován za experta na obhajobu lidských práv v zemích, kde justice slouží diktátorům a demokracie nefunguje. Teď se specialista na politické procesy pouští do bitvy v Česku. Najal jej těžařský magnát Zdeněk Bakala, když se dostal do konfliktu s parlamentem a ministerstvem financí. (Bakala mimo jiné vlastní i společnost Economia, vydavatele HN). Od marxisty k obhájci byznysmenů I přes pochybný výsledek v kauze Jukos není spolumajitel londýnské kanceláře Amsterdam & Peroff žádný právní outsider. Má za sebou řadu vítězných kauz. Tu poslední vyhrál před měsícem ve Venezuele, kde se podílel na osvobození Eligia Cedena, bankéře obviněného z korupce. Cedeno strávil skoro tři roky ve vězení, právníci ho nakonec dostali na svobodu a pomohli mu k útěku do USA. Pár dní nato nechal diktátor Hugo Chávez poslat za mříže soudkyni, která o Cedeňově osvobození rozhodla. „Kdo pustí na svobodu kriminálníka, měl by dostat aspoň třicet let,“ prohlásil. „Soudkyně je stále za mřížemi, v nebezpečí života,“ vypráví Amsterdam, který minulý týden přijel do Prahy kvůli Bakalovi, vývoj ve Venezuele ale dál sleduje a informuje o něm na svém na webu. Narodil se v New Yorku, vyrostl a studoval v Kanadě. Se společníkem Deanem Peroffem se seznámil na univerzitě. Když si v roce 1980 otevřeli praxi v Londýně, zaměřili se na obor, ve kterém viděli díru na trhu: riskantní případy v rozvojových zemích, v Jižní Americe, Africe či Asii. Řeší privatizační kauzy, podvody, korupční případy, radí při fúzích. Často je to dobrodružství. Když v Nigérii řešil obchodní spor týkající se místní telekomunikační firmy a došlo na soudní jednání, přišel jeho oponent na přelíčení v doprovodu třiceti po zuby ozbrojených chlapů. Během Chodorkovského obhajoby ho přepadli v noci v moskevském hotelu policisté, odnesli mu pas, ze země byl vyhoštěn. „To nic není, někteří z mých ruských kolegů jsou ve vězení, někteří byli zavražděni. Hlavně, že je Chodorkovský ještě naživu,“ krčí rameny Amsterdam. Ke zvláštnímu zaměření přispěla jeho vášeň pro politiku. Už jako kluk nadšeně studoval marxismus-leninismus, sám o sobě jednou prohlásil, že byl v mládí jedním z největších specialistů na marxismus v Kanadě. Ke střední Evropě měl vztah dávno před pádem železné opony, část jeho rodiny pochází z Maďarska, část z Polska. Jako dítě jezdil do Karlových Varů, kde si jeho matka léčila astma. Na univerzitě chodil na přednášky českého ekonoma Radoslava Seluckého, přední osobnosti Pražského jara. Také se brzy střetl s československou policií: „Když jsem v 70. letech navštívil Prahu, předvolali mne k výslechu, byl jsem vyhoštěn a nadlouho jsem k vám měl zakázaný vstup.“ Prvním velkým mezinárodním úspěchem pro něj byl boj o hotel řetězce Four Seasons ve venezuelském Caracasu. Podnik se snažil ovládnout jeden z místních bossů. „Doufal, že gringa vyžene z hotelu násilím, ale my jsme nasadili vlastní ochranku,“ popisoval Amsterdam. Po vítězství v této při má v každém podniku Four Seasons po celém světě ubytování zdarma. Později v jiných případech třeba v Guatemale očistil podnikatele, obviněného z praní špinavých peněz, zastupoval africké či asijské politické aktivisty, pracoval v Alžírsku či Singapuru. Miluje média, masíruje veřejnost S Bakalou se zná už několik let. A před časem mu prý byznysmen vyprávěl o svém problému s 45 tisíci byty, které získal při koupi ostravsko-karvinských dolů a začlenil do svého holdingu RPG. Bydlí u něj kolem stovky tisíc lidí a mnoho nájemníků žádá, aby jim byt levně prodal. Argumentují předkupním právem, zakotveným v privatizační smlouvě uzavřené při prodeji dolů. Smlouvu loni na podzim RPG vypověděla, stát na to odpověděl arbitrážní žalobou, soud pak RPG zakázal s byty nakládat. Kauza dostala i politický rozměr: Za zájmy nájemníků se postavili poslanci, sněmovna v prosinci přijala dvě usnesení na jejich podporu. Nato Bakala povolal do války o byty Amsterdama. Harcovník politických procesů má jasno: „Je to zneužití politické moci, útok na soukromé vlastnictví, porušení ústavy. Poslanci vedou proti mému klientovi pomlouvačnou kampaň, brání mu v podnikání,“ vypočítává. Opomíjí ovšem, že problém je složitější. Že má kořeny ve zpackané privatizaci, že ho léta živila nedostatečná péče o byty, k jejichž údržbě nemůže soukromému vlastníkovi stačit regulované nájemné, že konflikt zhoršila komunikační neobratnost ze strany Bakalovy firmy. Ostatně podobně černobíle vidí advokát i případ Chodorkovský: i když jeho klient zbohatl díky divoké ruské privatizaci, balancování na hraně zákona a nejspíš i protekci v jelcinovském Kremlu, pro Amsterdama je to jen a jen inteligentní muž, mecenáš a byznysmen západního střihu. V kvalitě demokracie Amsterdam nevidí velké rozdíly mezi Českem a Ruskem. „V celém regionu nechal komunismus strašné škody. Lidé jsou tu znechucení z politiky, důsledkem je špatná úroveň právního vědomí. Silně to cítím v Rusku, podobné je to i u vás. Česko není žádný lídr v ochraně lidských práv, má problémy s ochranou soukromého majetku,“ tvrdí Amsterdam. Má Amsterdam šanci v Česku uspět, i když nezná detailně české právo, historický kontext a nikdy dosud neřešil bytovou problematiku? Otázka je, zda jeho úkolem je jen aplikace zákonů před arbitráží a soudy. Co totiž Amsterdam skvěle ovládá, je ovlivňování veřejného mínění. Miluje média, hojně publikuje v předních světových denících i na webu. Na osobních stránkách často bloguje, ale většinu obsahu zastřešeného jeho jménem vyrábí agentura specializovaná na internetový lobbing. Veřejnost do svých kauz angažuje už od prvních velkých případů v 80. letech. V Česku je to nezvyklý přístup. „Mediální nátlak může být i při řešení právních případů oprávněný v zemích, kde nefunguje právo a soudy jsou zkorumpované. Metody je nutné přizpůsobit prostředí, kde působíte. Nemyslím, že tohle jsou postupy vhodné pro Českou republiku,“ říká advokát Radek Pokorný. Jenže díky sněmovně se z kauzy Bakalových bytů už veřejný případ stal. A před volbami bude publicita zpolitizované pře pro obě strany čím dál lákavější.

O autorovi: Zuzana Kubátová, zuzana.kubatova @ economia.cz