Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Poučení z případu Kajínek - Hospodářské noviny

Nevím, zda si to ještě vůbec někdo pamatuje, ale první pokus o zpeněžení pochybné slávy Jiřího Kajínka učinilo nejmenované rádio, které ho před lety angažovalo do své reklamní kampaně. Rozhodnutí Rady pro reklamu bylo v dané věci jednoznačné – reklamu jsme zakázali. V té době mne vůbec nenapadlo, co se bude dít, až budu toto rozhodnutí jako její prezident prezentoval veřejnosti.
Takovou smršť zájmu o žádné rozhodnutí Rady pro reklamu jsem předtím nezažil. Po týdnu jsem byl tak vyčerpán, že jsem měl jak pana Kajínka, tak zadavatele předmětné inzerce celkem plné zuby. I když původce reklamy po chvilce zaváhání rozhodnutí přijal, mela, která se kolem celého příběhu seběhla, mě inspirovala sledovat mediální působení pana Kajínka i nadále.
V tomto místě rovnou říkám, že netuším, zda daný zločin spáchal, či ne, a upřímně, je mi to fuk. Z čistě lidského hlediska je to člověk, jehož neradno potkat v noci v parku, jakkoliv ani jemu, pochopitelně, neupírám právo na spravedlivý proces. Nicméně, kauza dává všem podílejícím se na trestním řízení unikátní šanci vysvětlit alespoň části veřejnosti, že nalézání práva, a s tím dejbůh i spravedlnosti, není černobílým procesem.
Mimochodem, nejlépe to člověk pochopí, když pobude nějakou dobu v nemocnici. Tam dosti překvapeni zjistíte, že je v medicíně ještě stále mnoho záhad mezi nebem a zemí a že lékaři velmi často jen zkoušejí a pak čekají, jak to dopadne. Že prostě v medicíně neexistuje žádné „tady svítí tato kontrolka, tak zatáhneme za tuto packu a světélko zhasne“.
V právu je to bohužel podobné. Ne náhodou se říká, že se právo nalézá. Toto nalézání bývá doprovázeno řadou karambolů. Každý karambol pochopitelně bolí a každý může – v obou disciplínách – znamenat zničený život. Ale nenalhávejme si, byť opomeneme zjevnou korupci či manipulaci, že se chyby nedějí. Nevím, zda je pan Kajínek vinen, či nikoli, pokud se však zjevně neukáže, že byl odsouzen v rozporu se zákonem, budu vždy hledět podezíravě na jeho vyprávění, stejně jako na řadu jiných náhle oživlých hrdinů, kteří produkují svá vidění vlastní trestné činnosti.
Náš justiční systém totiž stejně jako zdravotnictví také produkuje chyby, ale v obou oborech je těch dobrých rozhodnutí/zákroků většina. Pachatel trestného činu je někdo, kdo v drtivé většině případů ublížil jinému člověku. Takový tvor si rozhodně nezaslouží, aby byl hrdinou – a již samotné natočení filmu o něm považuji za naprostou hloupost. Česká reklama se s fenoménem zločinec v reklamě vypořádala před lety razantně a jednoznačně. Jsem zvědav, kdy se připojí umělci a média.
O autorovi|  Radek Pokorný, advokát Pokorný, Wagner & spol.