Pokorný, Wagner & Partners, s.r.o., Attorneys-at-Law

Komisařka vrací úder - Ekonom

Antimonopolní úřady v Evropě jsou slyšet čím dál tím víc. A vytáhly novou strašnou zbraň s krycím názvem shovívavost.

Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová si od nástupu do úřadu v roce 2004 vydobyla díky razantnímu postupu přezdívku »Niklová Neelie«. Počáteční obavy, že bude kvůli své obchodní minulosti k podnikům příliš měkká, dokázala rychle rozptýlit. Nejenže přitvrdila pokuty za zneužívání dominantního postavení na trhu, ale uděluje i přísnější tresty za nedovolené dohody mezi podniky.
»Kartely zasahují srdce zdravé ekonomické aktivity,« hřímá Kroesová. »Podkopávají soutěž, zvedají ceny pro spotřebitele a snižují rozmanitost, kvalitu a inovační schopnost evropských společností.« Gigantický Microsoft byl jedním z příkladů těch, kteří se museli před rozhodností postupu komisařky sklonit. Její předchůdce Mario Monti mu udělil pokutu 497 milionů eur za zneužívání dominantního postavení. Komisi se nelíbilo, že Microsoft ke svému operačnímu programu Windows přibaluje i multimediální přehrávač Windows Media Player. Letos v červenci však pohrozila Kroesová zvýšením pokuty o dalších 280 milionů eur, pokud Microsoft urychleně nepředloží kompletní technickou dokumentaci k operačnímu systému Windows. Při urgenci v polovině listopadu dokonce pohrozila dalším zvýšením pokuty o 3 miliony eur za každý den zpoždění. Microsoft srazil kramfleky a zbývající část dokumentace dodal v poslední den stanovené lhůty. Komise teď zkoumá, zda jsou zaslané dokumenty dostačující. Není divu, že si Kroesová vysloužila šesté místo v letošním žebříčku 50 žen, které by neměly uniknout pozornosti, jak jej sestavil list Wall Street Journal.
Komisařka nevede boj jen s dominantními společnostmi. Zahájila také doslova frontální útok proti kartelům. Počet pokut se téměř zdvojnásobil a celková částka vyšplhala na rekordních 1,84 miliardy eur.
To vše se děje za stále opakované mantry: aby z hospodářské soutěže profitovali hlavně spotřebitelé. Nezákonná dohoda firem o cenách nebo rozdělení trhu soutěž narušuje.
Nové koště dobře mete? Zatím poslední oblastí, do níž se Kroesová s vervou pustila, je zmapování situace v sektorových odvětvích. Právě probíhá šetření na evropském energetickém trhu a v oblasti poskytování finančních služeb. O tom, že hledá nepravosti na správných místech, možná svědčí rozruch provázející šetření v mnichovských kancelářích německé energetické společnosti E. ON, když se po noční přestávce zjistilo porušení pečeti na dveřích. Reálná moc komisařky je patrná z toho, kolik by to stálo, kdyby se ukázalo, že porušení pečeti bylo úmyslné. Pokuta totiž může dosáhnout až 1 procenta z ročních tržeb, informovaly koncem listopadu Financial Times. V případě E. ON by to znamenalo, že by musel zaplatit stovky milionů eur.
V příštím roce chystá Komise překvapení pro podniky v dalších oblastech. »Soustředíme se na klíčové sektory evropské ekonomiky, jako jsou síťová odvětví či služby,« řekl Ekonomu zástupce ředitele Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Emil Paulis. »Nemohu však říci konkrétní obory, protože bychom umožnili firmám, aby se na nás připravily.«
Podniky se brání. Argumentují, že nastavená pravidla jsou příliš tvrdá. Měly však možnost do tvorby nové evropské legislativy zasáhnout. Evropská komise totiž právě před rokem předložila k diskusi Zelenou knihu o soutěžní politice.
Hluboko do kapsy. Svou trochou do mlýna přispěl i tuzemský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Přitvrzuje, co se týče výše pokut za nedovolené kartelové dohody, na druhou stranu chce po vzoru Komise uplatňovat spíše prevenci než represi.
Šéf Martin Pecina tvrdí, že se chce s podniky raději dohodnout na odstranění nezákonných praktik než jim dávat tučné pokuty. Ty by měly fungovat až jako poslední instance - být trestem za to, že organizace nepřistoupila na požadavky stanovené regulátorem.
Udělená pokuta může dnes dosahovat maximálně deseti procent z výše ročního obratu podniku. Důležité je slůvko může. Antimonopolní úřad se k horní hranici v minulosti jen zřídkakdy přiblížil.
Evropská komise v létě přišla s novou metodikou, jež počítá s vyššími pokutami pro společnosti, které porušují antitrustovou legislativu, tvoří kartely či zneužívají dominantního postavení na trhu. Komise chce přitvrdit hlavně tam, kde k porušování zákona docházelo dlouhodobě, a pokutovat přísněji ty společnosti, které pravidla porušují opakovaně. Navíc se počítá s posunutím základní pokuty z nynějších 10 % na 30 % ročního obratu společnosti.
Žalovat se nemá. Ale je to výhodné. To je heslo, jímž se řídil německý koncern Bayer, když informoval Evropskou komisi o údajném kartelu výrobců syntetického kaučuku. Bayer však není žádný svatoušek. Sám se aktivně účastnil kartelu, do kterého měl být v letech 1996-2002 zapleten americký Dow Chemical s evropskými pobočkami, dále italská Eni s dceřinou firmou Sundial, nizozemsko-britský Shell, polský Stomil a nakonec i český Kaučuk.
Kaučuk i ostatní společnosti účast na kartelu odmítají a hodlají se proti rozhodnutí o udělení pokuty v celkové výši 519 milionů eur odvolat k evropskému soudu první instance v Lucemburku. Tady se úporná obrana opravdu vyplatí, protože jinak půjde o druhý nejvyšší postih v evropské historii za kartelovou dohodu (viz box).
Pokud však do toho spadnou definitivně, podělí se o něj jen pět firem ze šesti. Bayer jako jediný vyvázne zcela bez pokuty. S příchodem Kroesové totiž Komise spustila program shovívavosti, který spočívá v tom, » že firmě, která na kartel jako první upozornila či s Komisí při vyšetřování aktivně spolupracovala, může být pokuta snížena či zcela odpuštěna. Kauza tak poodhalila morální aspekt celého »byznysu«.
»S programem shovívavosti mám morální problém,« připouští šéf českého antimonopolního úřadu Pecina. »Nejhorší je to, že společnosti, které se do programu hlásí, jsou až na čestné výjimky ty, pro něž už není pokračování v kartelu ekonomicky výhodné.«
ÚOHS přesto program vymyšlený Evropskou komisí - ač nerad - aplikuje. Nedostává se mu totiž jiných efektivních nástrojů, jak podniky přimět k tomu, aby svou účast v kartelu přiznaly.
»V našem programu shovívavosti však není to, co v jiných zemích. Nemáme povinnost od pokuty upustit úplně,« libuje si Pecina. Rozhodnutí je plně v kompetenci ÚOHS.
Pro emise do Komise. Program shovívavosti není jediným nápadem Komise, který se českému antimonopolnímu úřadu nezamlouvá. Za problematické považuje přidělování povolenek na emise CO2 a pouští se tak do boje - možná donkichotského - s komisariátem pro životní prostředí. Tvrdí, že jejich rozdělení mezi evropské země je na první pohled nespravedlivé a nezáleží na konkrétních podmínkách členské země jako spíše na schopnosti vyjednávacích týmů v Bruselu. Prý se pak nelze divit, že vyjednavači přirozeně exhalace nadhodnocují.
Komise pak nadhodnocené požadavky snižuje. Požadované limity na léta 2008 až 2012 už zkrátila Slovensku o 25 %, Litvě o 47 % a Lotyšsku dokonce o 57 %.
Jak dopadne Česká republika? Náš Národní alokační plán byl schválen s pětiměsíčním zpožděním. Minulý týden vláda oznámila, že bude požadovat emisní povolenky v objemu 101,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Loni podniky využily 82 milionů tun povolenek.
Podle Peciny povolenky narušují hospodářskou soutěž. Nespravedlivé prý není jen rozdělení podle zemí, ale i mezi jednotlivé podniky. Přestože cena energie roste, pro společnosti je mnohem výhodnější nevyrábět elektrickou energii, ale prodávat ostatním své povolenky. ČEZ si tak za poslední rok přišel na nejméně jednu miliardu korun.
Zatímco politické strany se přou o výši národních kvót, ÚOHS se snaží vlastní cestou přidělování povolenek zcela zrušit nebo alespoň reformovat.
»Cesta je jen přes nás, vláda s tím nic neudělá«, tvrdí Pecina Ekonomu o roli svého úřadu (viz rozhovor Na něco jsme malí páni). Zpět k normálu. Zdá se však, že s příchodem Peciny v roce 2005 se antimonopolní úřad probudil z letargie. Spolupráci s ním si pochvaluje nejen Evropská komise a partneři z evropské sítě antimonopolních úřadů (European Competition Network), ale i někteří advokáti, zastupující žalované společnosti. Často z nejneuvěřitelnějších důvodů.
»Dnes je situace na ÚOHS jiná než před lety,« říká Radek Pokorný, předseda České asociace pro soutěžní právo. »Na úřad se dá třeba i normálně zavolat, poslat e-mail, čehož si všichni velmi užíváme.« Ano, to se dříve nesmělo. Sám Pecina o době, než přišel na ÚOHS, hovoří jako o nenormální. Podle něj v té tobě z úřadu odcházela každý rok pětina zaměstnanců a mezinárodní kontakty byly na nule. Partner z italského antimonopolního úřadu, který se vedení znelíbil, byl přestěhován z centrální kanceláře do jiné části Brna, jeho kancelář byla zapečetěna, počítač zabaven.
»Na chodbách slyším o dřívějších poměrech naprosto děsivé příhody. Když jsme lidem zprovoznili telefony a dovolili přijímat návštěvy, všichni to považují za obrovský pokrok. Nemyslím, že my bychom byli nějak pronikavě úžasní, spíš jsme se navrátili do normálního stavu,« komentuje to Pecina.
Sype ze sebe další nápady, které jsou z podobného soudku jako ty s karbonovými limity. Například návrh tzv. krajního ústupku, který představil na mezinárodní konferenci o hospodářské soutěži v Brně. Firmy, které dostanou vysoké pokuty od antimonopolního úřadu, by se mohly pokutě vyhnout, když se zavážou, že budou investovat v rozvojových zemích.
»Firma dostane na výběr - buď pokutu zaplatí, nebo bude investovat do země, kde dosud nepůsobí, ani tam nemá svou pobočku,« nastiňuje myšlenku poradce předsedy antimonopolního úřadu Vladimír Stankov. Evropský model vnuťme Číně i USA. I když se národní antimonopolní úřady přetahují s Evropskou komisí o nastavení pravidel, pro oči okolního světa funguje v Unii vše hladce. Úřady na sebe přijaly závazek zvyšovat konkurenceschopnost evropských podniků nejen v rámci evropského trhu, ale hlavně v konkurenci s ostatními regiony světa.
»Evropská unie by měla být více konfliktní, měla by převzít vůdcovství ve světovém obchodě,« řekl Ekonomu Emil Paulis. »Měli bychom důrazně trvat na tom, aby i ostatní uplatňovali naše pravidla hospodářské soutěže. Tak, aby se naše firmy mohly účastnit volného obchodu ve všech částech světa, ale zároveň abychom my netrpěli tím, že budeme ztrácet všechny přímé zahraniční investice.«
Komise chce podporovat evropské podniky i politicky, lobbováním u Světové obchodní organizace. A zaměřit se hlavně na zadávání veřejných zakázek a fúzí. Poskytujeli Evropa v těchto oblastech zahraničním firmám výhody, aby se dostaly na evropský trh, měly by i naše firmy mít možnost ucházet se o veřejné zakázky ve Spojených státech amerických nebo v Číně.
»Máme evropský model a měli bychom ho vnutit světu. Jinak nám hrozí, že všechny přímé zahraniční investice odláká Evropě Čína a Indie,« uzavírá Paulis.
Hraje se o hodně. Ochrana hospodářské soutěže není nic nového. Už před 117 lety uspěl americký senátor John Sherman s návrhem zákona, který omezoval vytváření podniků s dominantním podílem na trhu.
Do Evropy dorazila snaha o potírání nedovolených praktik až po druhé světové válce. Ale v některých zemích vznikl samostatný antimonopolní úřad dokonce až začátkem 90. let - třeba v Itálii. Ten český letos oslavil své patnácté narozeniny.
Za starých časů bývalo posláním antimonopolních úřadů vytváření podmínek pro rozvoj hospodářské soutěže, dohled nad zadáváním veřejných zakázek a kontrola poskytování veřejných podpor. Dnes by úřady rády mluvily do znečišťování, pomáhaly otevírat evropským podnikům asijské trhy nebo je přesvědčovaly, aby investovaly do rozvojových zemí. Trend rozšiřování agendy přitom nerazí jen Evropská komise, ale i jednotlivé antimonopolní úřady. Často si při tom konkurují a vzájemně nerozumějí.
Shodně ale tvrdí, že jejich cílem je čistě konkurenční trh.

***

Celková výše udělených
pokut ÚOHS (v milionech Kč)
2001 67,5
2002 455,6
2003 445,9
2004 1236,1
2005 492,1
Zdroj: ÚOHS

Nejvyšší pokuty Evropské komise za kartely
1. 790,5 milionu eur listopad 2001 za kartelové dohody v letech 1989-1999 evropským a japonským
výrobcům vitaminů
2. 519 milionu eur listopad 2006 za kartel na trhu se syntetickým kaučukem v období 1996-2002
společnostem Unipetrol (Kaučuk), Shell, Dow Chemical,
Eni a Trade-Stomil
3. 478,32 milionu eur listopad 2002 za kartelové dohody mezi výrobci sádrokartonu Lafarge, Knauf,
Gyproc a BPB PLC
4. 388,128 milionu eur květen 2006 za vytvoření kartelu v letech 1994 - 2000 sedmi chemických společností -
Akzo Nobel, Edison, Solvay, Total/Elf Aquitaine/Arkem,
Kemira, Snia a FMC/Foret
5. 344,56 milionu eur květen 2006 za nezákonné dohody o cenách mezi firmami Total/Elf Aquitaine/Arkema,
Lucite, ICI a Quinn Barlo
Zdroj: Evropská komise
Nejvyšší pokuty udělené Úřadem na ochranu
hospodářské soutěže za kartely
1. 484 milionů Kč za kartelové dohody mezi šesti stavebními spořitelnami
2. 313 milionů Kč za kartel šesti distributorů pohonných hmot Agip Praha, a. s., Aral ČR, a. s., Benzina, a. s.,
Conoco Czech Republic, s. r. o., OMV Česká republika, s. r. o., a Shell Czech Republic, a. s.
3. 120 milionů Kč za jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků
společností Delta Pekárny, a. s., Odkolek, a. s., a Penam, s. r. o.
4. 118,7 milionu Kč za kartel společností Eastern Sugar Česká republika, a. s., Moravskoslezské cukrovary, a. s.,
a Cukrovary TTD a. s.
5. 51 milionů Kč za cenový kartel při nákupu zboží společností Billa, s. r. o., a Julius Meinl, a. s.
Poznámka: Jedná se pouze o udělené pokuty, společnosti se proti rozhodnutí mohou odvolat. Soud může pokutu zcela zrušit nebo snížit. Zdroj: ÚOHS

 

Foto popis| Neelie Kroesová si chce na podniky pořádně posvítit
Foto autor| FOTO PROFIMEDIA. CZ

Foto popis| Při vyšetřování kartelů budeme tvrdší, slibuje ze strany Evropské komise Emil Paulis
Foto autor| FOTO EKONOM - VENDULA FANTOVÁ