Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

Exekutoři, diag Human a smutný hrdina görges - Hospodářské noviny

Původním cílem této rubriky,pokud si pamatuji správně, bylo umožnit lidem z různých profesí glosovat z hlediska jejich povolání různé aktuální události. Řekl jsem si, že je čas vrátit se k základům a vybral jsem si tři události posledních dnů.
První je článek kolegy Tomáše Sokola z 24. února, publikovaný v HN. Vzhledem k tomu, že zde pan doktor pléduje za zachování konkurenčního prostředí mezi soudními exekutory, jsem rád, že se objevil problém, na který máme stejný názor. V současné době je totiž v běhu iniciativa nového vedení Exekutorské komory, která má vést k vytvoření pevně daných obvodů, ve kterých by působil, zjednodušeně řečeno, vždy jeden konkrétní exekutor. Druhý by mu takzvaně nemohl lézt do zelí. K čemu by to vedlo, je nasnadě. Neschopnému, línému či drzému exekutorovi prostě neutečete. Obávám se, že tato snaha vedení komory udržet si přízeň i těch podnikatelsky neúspěšných kolegů jde přímo proti zájmům zbytku národa. Takže nebrat.
Druhý příběh je kauza Diag Human. O této arbitráži by se dalo napsat několik románů, a proto vybírám jen malý střípek. V posledních dnech se v tisku pravidelně objevují citace různých nejmenovaných zdrojů, které mají zaručené informace, jak celá kauza dopadne. Na tyto zdroje, většinou věštící významné snížení částky, kterou by měl údajný poškozený v arbitráži získat, reaguje mírně hystericky kolega Kalvoda, který již dopředu pronáší temná proroctví a více či méně zastřené hrozby.
Protože sám mám tu čest působit jak v roliarbitra,tak právního zástupce stran v různých arbitrážních řízeních, vím, jak je to obtížná mise. Vytváření nátlaku na arbitry skrze mediální kampaně považuji za špinavost. To nejhorší, co může v arbitráži být, totiž je, pokud tribunál do svých úvah o rozhodnutí zahrnuje i obavy z reakce veřejnosti. Ať už tento spor dopadne, jak chce, pachuť z něj již zůstane. Obávám se, že mediální nářky v tom nic nezmění.
Na závěr jsem si nechal skvělý článek v Lidových novinách na téma odškodňování osob neoprávněně vazebně stíhaných. Smutným hrdinou tohoto článku je náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges, který se se slovy„stát není dojná kráva“chlubí, jak lítý boj o odškodné s těmito lidmi ministerstvo svádí.
Bylo by možná super, kdyby paní ministryně poté, co doprodá v sekretariátu svoji nejnovější knihu, vysvětlila svému zástupci, že svádí boj s lidmi, které tento stát vážně poškodil a často jim a jejich blízkým zkomplikoval či přímo zničil život. Místo toho, aby stát přemýšlel, jak se omluvit za to, co provedl, vrhá se do boje Görges (mimochodem bývalý a asi i budoucí advokát) a považuje si za čest, že kauzu řeší soudy, čímž utrpení těchto lidí jen prohlubuje.
Vzhledem k tomu, že celý článek je ozdoben fotografií paní Věry Jourové, nedůvodnou vazbou postižené náměstkyně z jiného ministerstva, nabývá sebevědomí pana náměstka celkem pikantní podoby.

V posledních dnech se v tisku objevují citace různých nejmenovaných zdrojů, které mají zaručené informace, jak kauza Diag Human dopadne.

autor : Radek Pokorný